aneb dění v nefyzických rovinách pohledem zákona příčiny a následku.
Hezkých pár měsíců jsem sledoval neuvěřitelný fenomén, který jsem si pracovně nazval Sluneční Trojlístek, a nemohl jsem si nevšimnout jistých zábran, které se jim staví do cesty.. resp. někdo jim je staví do cesty, doslova hází klacky pod nohy, a to i z řad čtenářů dirosloví.
Zdá se, že jsou to především ženy, posedlé tou svou řevnivostí, které se snaží být za každou cenu nejdůležitější na světě, a to i na úkor Sluníček, tedy bytostí, které jediné je dokáží spolehlivě osvobodit. No, sice víme, že ženy si už po dlouhá staletí nevidí ani na špičku nosu, víme i to, že za to samy o sobě nemohou, ale tohle už je trochu moc, a ještě se k tomu vrátím.
Pak je tu pár lidí, mužů i žen, kteří by rádi, aby Sluníčka pomohla jen a jen jim a nastavují tím směrem svá očekávání. Upozorňuji, že způsob práce Slunečního Trojlístku je takový, že to vy se odevzdáte těm dívkám, tedy, jejich vědomím a necháte je provést potřebné změny, ne že se budou odevzdávat ony vám.. i kdybyste tisíckrát chtěli a dokonce i kdyby chtěly i ony, není to reálné, protože ony to vůbec neumí.. nejsou na to nijak zařízené.
Nikdo je nedokáže uzavřít pro sebe (myšleno jejich vědomí, ne osobní životy). Je to jako kdybyste chtěli polapit Slunce síťkou na motýly. A kvůli závažnějším pokusům to stejně hlídá sama Země, celé to gigantické vědomí, v němž máme tu čest se tím nepatrným lidským způsobem vůbec účastnit, a hlídá se to i z vesmíru, aspoň co vím.
O co totiž jde. Sluníčka, pokud by se utopila v lidských hrách nebo problémech nebo v čemkoliv, neznamenalo by to pohromu jen pro ně, ale pro celé lidstvo. Tyto dívky jsou význačné tím, že zde zakotvují určitá, v této „civilizaci“ velmi nedostatková vědomí a umožňují těm vědomím se tu vůbec nějak projevovat a vytvářet pozitivnější prostředí, lepší podmínky pro osobní rozvoj lidí.
Pokud by tyto dívky převálcoval život (myšlen je pseudoživot v této společnosti), uzavřel by se jim do nějaké míry kontakt s těmi vědomími, ta vědomí by se tu pak neměla jak udržet a nemohla by tu způsobit plánovaný obrat k lepšímu. Zůstal by tu jen uzdravující spisek na dirosloví, protože opravdu vytváří most do příznivějších časů, to už je potvrzené, ozkoušené a dokonale funkční.. a ukázalo se, že může fungovat i pro ně, jako svého druhu kotva pro ta vědomí, a pro dívky samotné jako zrcadlo umožňující návrat k původnímu plánu, když by se přeci jen ztratily.
Spisek sám byl napsán dost prozíravě, což samozřejmě není má zásluha, jedu v tom jako pouhé médium, slovy prostředník, nicméně s ohledem na závažnost a význam projektu, s přihlédnutím k vývoji situace a k alarmujícím stavům Sluníček mi bylo spisek ještě poopravit a dopsat toto povídání, plus způsobit nějaké podpůrné akce a doufat, že to zabere. Podpůrné akce tu popisuji jako příklady možností, jak někomu pomoci v neviditelných světech.
Ještě podotýkám, že i toto povídání je sice zčásti psáno v čase přítomném, tak jak jsem to ze sebe vypisoval, nicméně už je to všechno pryč, a jinde.. ne že si zase někdo bude myslet, že se to odehrává právě ve chvíli, kdy to čte..
..všechna Sluníčka si už tím nejhorším prošla a fungují jako nikdy. Je to prostě jen výpis z jejich a mé minulosti.
I v éteru je vidět jakási pomoc.. spíš takové nesmělé pokusy.. ze dvou nebo snad ze tří stran.. no, nezdá se, že by to nějak výrazněji fungovalo, i když, Vltávka se nedávno strašlivě vzepřela a dost toho rozmetala na kusy, nejrůznější mentální a emoční bariéry i celé komunikační kanály, a teď září jako snad nikdy. Narazila při tom na jisté překážky, o kterých bude řeč dále, ale i tak..
..to je prostě něco, co jsem ještě nikdy neviděl. Neuvěřitelné. Docela by mě zajímalo, jak se vlastně cítí, páč to pro samou záři není vidět, a pro ni samotnou to přitom nemusí být nic povznášejícího (ale třeba je, žejo?). Umí zářit i pro sebe? Dostává se jí něčeho z toho, co vyzařuje? Dřív to nešlo, teď už, možná.. že by? Taky bych rád věděl, jak to udělala, protože něco podobného by se mi možná hodilo také :)
Zřejmě mají Sluníčka konečně někoho „svého“, akorát prostě není vidět žádné spojení, což by nakonec mohlo být i formou zabezpečení. No, je to přinejmenším zajímavé, a pro mě vyloženě nadějné: představte si, že by se to fakt povedlo, a chodili mezi námi lidé a léčili a uzdravovali a rozdávali radost, štěstí, a lásku..?
Nezdá se vám, že by to fakt stálo za to?
Nebo se to zatím týká jen Vltávky? Že by se probrala čistě jen její osobní podpora? No, možné to klidně je.. jo aha, také je možné, že rozmetala i to, co jí původně posloužilo, a to možná i v sobě.. z ní to totiž také nejde vyčíst. Pokud by to mělo být takto, tak potom nevím, jestli je to dobrý nápad.. skoro by se to mohla začít učit ovládat.. i když to zase nevím od koho, když je tu v takové roli jediná..?
Aha, tak mezitím se mi trochu odhalila, ještě to sem dopíšu. Vltávka, no, cítí se poněkud zhrzeně. Zdá se, že někde něco zjistila.. na někoho blízkého.. to v jejím případě povětšinou znamená.. možná teď už znamenávalo mámu, pravou, nebo náhradní, jak už tak ženy mívají ty své přítelkyně. Jenže toto už, konkrétně u ní, by ukazovalo na daleko větší problém.. jako by toho měla málo. Co s tím? Nevím.. tok soucitu?
Tok soucitu? Posílení Vltávky, která sama o sobě dokáže posílit celé týmy lidí? To mi nedává smysl.. možná spíš lítost nad tím, že jsou věci tak jak jsou.. myšlena je samozřejmě lítost nad situací, NE nad Vltávkou. Lítost oslabuje litovaný předmět až k úplné eliminaci, hrozně bych jí ublížil.. a totiž, vzhledem k opatřením, která jsem přijal a způsobil (vše je popsáno dále v textu), hrozně bych ublížil sobě.
Zkusil jsem tedy lítost nad situací, a lítost, zdá se, zabírá..
Právě tak nevidím, odkud Vltávce přišel ten výbušný impuls.. že by se konečně probrala Perlička? Perličku v tuto chvíli vnímám jako vysátou na prach, úplně bez vůle, a krom toho její úlohou je stabilizace Sluníček, ne jejich podněcování.. něco takového Perla nemá ani v povaze. Tak Perličkou to asi nebude, nicméně, nutno podniknout něco s jejím stavem. Jenže co..? Ale tady asi vím, co by..
Tak jsem na to přišel, bylo to docela jednoduché, zopakoval jsem starý trik, propojení s Halinčiným vědomím, a Perlička se nám sbírá a začíná být vidět, o co šlo. Tak předně o rozbitý život, krutým způsobem vysávající partnerství na pokraji rozpadu, nějaké zálety jako snaha uniknout z toho sevření (a nebyly jenom fiktivní?), a strašný tlak, zřejmě ve škole, nebo možná v kombinaci škola-domov.
Nebo že by měla nějakou práci a tlačili na ni tam? Kombinace škola-práce? Ten nejúděsnější a nejvražednější dopad naší slavné civilizace na mladé lidi, ta nejšílenější situace, která je opravdu spolehlivě ubije a připraví o veškeré zbytky lidství, které jim po výchově a vzdělání ještě zbudou?
Zdá se, že Perla asi už hodně dlouho nevěděla, kudy kam, tak snad se to teď zlepší.. rozhodně ji budu nějakou dobu zase aktivně sledovat.. kdyby náhodou. Stejně by mě zajímalo, jestli by nebyla nějaká šance ji probudit, protože zatím pořád ještě nefunguje tak, jak by měla, a jak by ostatní potřebovaly, i když.. jisté náznaky by tam byly.. že by?
To by bylo úžasné.. to nejúžasnější. Snad to vyjde.
Co Štěbetka? Naši Královnu vnímám v takovém jakémsi rozporu, skoro to vypadá jako že se naučila používat logiku a baví se něčím na způsob spekulování..? To je skoro legrační představa.. i když možná jen pro mě, který jsem celý život nedělal nic jiného a až v posledních letech jsem se dostal k srdci a s vydatnou, skoro bych řekl se zásadní pomocí těchto andílků ho zprovoznil a teď se z něj odmítám pohnout, jelikož za celý život jsem nic uspokojivějšího nepoznal.
Srdíčko má Štěbetka ale v pořádku, už to bylo mnohem horší, i když i teď na něm nosí jakousi chmuru, nevypadá to sice závažně, i když, otázkou je, jak to bere ona sama, to je zase jasné.
Vypadá to, že z nějakých spekulací nechala vycházet své jednání, a teď se trochu diví.. no, trochu víc, a rovná se s důsledky. Směr života přitom není vidět.. hmm.. že by nějaké rozcestí? Tak to bude možná vážnější? Máme snad Královnu v depresích? Říká jí něco hlava a srdce chce něco jiného? A na základě čeho spekuluje a co jí srdce nebere?
Štěbetka se nám zřejmě přeci jen do něčeho zamotala a teď prostě neví, kudy kam. (To ji fakt nikdo nevaroval? Je to možné?) Tak znova ta chmura, hezky pod drobnohled.. a ono je to trochu i o tom, že se Štěbetka hodně snaží nebrat něco vážně.. takže to, že ta chmura nevypadá moc závažně je čistě o Štěbetčině vlastním přístupu ke svému nitru. To je dost hrozné..
..Královna se cítí být ohrožena, takže strach.. typu.. jo, strach se otevřít, což by mohlo znamenat, že buď podpora je na cestě, nebo aspoň vztah.. má vůbec někoho blízkého? Má někoho, komu by mohla opravdu věřit? Když už tedy nedůvěřovala sobě natolik, kolik by potřebovala?
Ono i Sluníčka prošla výchovou, což mimo jiné obnáší i důkladné naočkování proti všemu možnému, a především proti lidské blízkosti. Tohle by se Štěbetce mohlo stát osudným.. jednou už k osudnému okamžiku neměla moc daleko.. no to se mi ale vůbec nelíbí. Jenže co s tím? Nevím.. tok soucitu? Bude to stačit?
Královně sotva. Zdá se, že uvěřila nějakým špatným zkušenostem, a vší silou odmítá, nebo spíš donedávna odmítala jakoukoliv pomoc, protože se nechce nikomu zavázat, aby nedopadla jako posledně. Ale tak, vždyť tady nejsou jen „lidé“, co si vás jakoukoliv pomocí zaváží a pak vás vydírají, dokud nezaplatíte i s úroky. Jsou tu i jíní, a na prvních místech jsou samotná Sluníčka.
Královně postačí přijmout svůj potenciál, uvědomit si, že něco má, něčím disponuje, a okamžitě začne přitahovat stejné lidi, jako je sama.. a zrovna Štěbetka toho nerozdává zase tak málo.. přemýšlím, jak ji nakopnout, a jak tak přemýšlím, spustilo se mi samovolně reiki.. podvědomí je bleskové, při pohledu na situaci, který si při tom vypisování tak zdlouhavě pouštím do vědomí, mu stačí dobrá vůle a už jedná.. reiki dobré, trocha harmonie ještě nikomu neuškodila, ale nedělám si zase iluze, že by to mohlo stačit.. co s tím?
A Dášeňka? Dášeňka na první pohled bojuje.. úporně, asi už dlouho, a ze všech sil.. hlavně už z posledních. Tak to je síla. A vypadá to také na nějaký pošramocený vztah, evidentně pokus o přivlastnění, což je něco, co dívky ze Slunečního Trojlístku, na rozdíl od drtivé většiny ostatních lidských Sluncí velmi špatně snáší. Jenže teď to osvobozování ničí i samotnou Dášeňku.. co to? Co se stalo? A co s tím?
Jinak, většině Sluníček je úplně jedno, komu svítí, a klidně se nechají zavřít do jakékoliv ohrádky. To tyto dívky nikdy neudělají, ne že by nechtěly, ale vůbec to neumí, ani jedna z nich.. snad jen Perlička, možná, do určité míry by to dokázala snést, nějakou dobu. To už je ale součástí její vyvažovací výbavy, a týká se to (podle mě) zase jen dalších Sluníček.
Dášeňka se zřejmě stáhla, přestala obdarovávat bližní na potkání.. jenže to obdarovávání ji zřejmě zároveň chránilo, a to by tedy bylo to, co teď nefunguje.. takže hnusní „lidé“, ohromní páni tvorstva, vrcholové evoluce svým sekáním a odkopáváním nakonec přeci jen ubili tohle Sluníčko?
Tak to je děsivé.. a hrozně smutné.. ale co teď? No, taky nevím.. tok soucitu tu nepomůže, leda od hodně velkého počtu lidí, a v pravý okamžik.. Dášeňka nám riskuje pár facek od života, jenže, když nebude vědět, co, proč a jak, co s ní bude? No, nevím, ale určitě to tak nenechám. Nakonec, když se chce, všechno jde, a když je dobrá vůle něco zařídit a v tomto případě někoho podpořit, cesta se vždycky najde.
Zkusil jsem lítost nad situací podle příkladu u Vltávky, a zdá se, že to funguje.. dokonce pak zabírá i soucit, mnohem více, než ten klasický tok, jak je formulován ve výzvě. Asi tu výzvu holt poopravím.. jinak tato technika je základním principem, na kterém je založen druhý díl Mistrovského kurzu dirosloví, a přišel jsem na ni právě díky těmto Sluníčkům. A je pro mě úplně fantastické sledovat, jak funguje v tomto vesmíru reciprocita, jak se jim jejich neuvěřitelný přínos vrací a pomáhá zůstat Sluníčky.
Pokud by chtěl někdo někomu tímto způsobem pomoct, správné použití lítosti poznáte tak, že se vám stejně otevře srdce a stejně s tím dotyčným budete cítit, a síla tohoto soucítění půjde tím pádem na posílení ne jeho samého, ale na zlepšení jeho pozice v té konkrétní situaci. A to je přesně to, co je potřeba.
Celková situace je (no, byla, v té chvíli!) dost bezútěšná. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby ty holky spolu začaly pracovat, to jest objevovat a rozvíjet ty své dary a schopnosti, kdyby si vytvořily nějaké rozumné zastání a hlavně kdyby si aktivovaly podporu, aspoň nějakou, jakoukoliv, dokud se neprobere podpora jejich vlastní, osobní.
Už tak je mi divné, že jsou na tom tak jak jsou.. to totiž skoro vypadá na nějaké karmické zatížení, příkladně nezdařená role v Atlantidě, což, to by zase k vyřešení předpokládalo velikou vnímavost k veškerým možným impulsům. To se samozřejmě nevylučuje s opatrností, atd. atd., ale..
..přichází k nim nějaké impulsy vůbec (když tedy nepočítám Vltávčin „výbuch“, o němž stejně nic bližšího nevím)? A proč se neobrátí na vesmír a nevysloví požadavek na podporu? Okamžitě by ji dostaly, to zase vím. Sám jsem na tom byl v některých ohledech stejně jako ony, v mnoha dalších podobně nebo zase analogicky, vím co to je, a vím i že vždycky se najde cesta ven. Ale ony to asi neví..?
Tak takto nějak jsem v posledních dnech přemýšlel a sledoval dění v éteru a zkoušel nějaké podpůrné prostředky, a celkově mi bylo zjistit, že v rámci ženské řevnivosti a částečně i všeobecné lidské závisti se spousta lidí snaží tato Sluníčka blokovat, a jelikož to samozřejmě nejde, blokují aspoň dění okolo nich.. ne sice na jejich straně, protože ani tam běžný člověk nemá šanci dosáhnout, ale na straně lidí, které mají kolem sebe.
Izolace je to, co se tím vytváří, pochopitelně ne úplná, ale přesto: Sluníčkům se tak nemůže vracet všechno, co vytvoří, a ochuzuje se jim tak život, nehledě na to, že se k nim nedostávají ani tolik potřebné impulsy k osobnímu růstu, nebo se k nim možná dostávají, ale z nějakého důvodu je nedokáží přijmout.
Není tam (v době psaní) nikde žádné přínosné propojení, kromě nápřahů, které.. jsou také nějak blokovány.. spíš sráženy.. to je docela zvláštní.. někdo přímo prostřednictvím samotných Sluníček odráží veškeré pokusy jim pomoct.. a ten podtext je takový, že „když já ne, tak ty taky ne“.
Tak to je humus, závist nade vše, a Sluníčka v pr…, prostě někde daleko, někdo evidentně dosáhl toho, že si Sluníčka nevěří ani mezi sebou, neboli rozdělil a panuje, nebo se o to aspoň snaží? Je to možné? A je možné, že se Sluníčka začala řevnit dokonce i mezi sebou a tak trochu si překážet i navzájem? Kdo v něčem takovém může mít prsty?
A vypadá to, že mezi blokované zřejmě patří i Sluníčkovic osobní vzory, což je zvlášť pro ženy pohroma.. tyto dívky sice nedostaly tak brutální výchovu jako většina ostatních, což se všeobecně pozná podle funkčního srdce s téměř neomezeným tokem soucitu, ale že by jim bylo dovoleno růst a jednat úplně bez jakéhokoliv modelu, o tom se nedá vůbec uvažovat.
Ženy v rámci mateřské výchovy dostávají neodvolatelnou, neustále a velmi přísně vyžadovanou direktivu řídit se příkladem matky, případně nějaké oficiální ženské autority, někdy i vědomě, ale nejčastěji prostým napojením na autoritino vědomí a jednání podle toho, co si myslí, že by ta autorita schválila. Pak jsou nenapadnutelné, a tím jsou teprve „v pořádku“.
Zabarikádování těchto napojení má za následek vyosení z ženské hierarchie, což nemusí být na škodu, a také může, a v každém případě by k tomu mělo dojít, až na to Sluníčka budou dokonale připravená, dřív ani omylem.. mohlo by je to úplně odrovnat.
Abych to shrnul, jedno Sluníčko ubité, druhé z čehosi konsternované a neschopné se uspokojivě rozhodnout, třetí těsně po výbuchu a stav rozčarovaný a rezignovaný. Dále, podpora by zřejmě byla, nevím, nakolik kvalitní, ale to je jedno, protože je stejně odrážená, veškeré akce jsou pokud možno blokovány, což do značné míry vychází a oklešťuje jim to život, někdo zasel nedůvěru či co i mezi ně, takže se nemůžou ani pořádně podpořit, a zmocnit se jich krom jiných snaží a ztrpčují jim život i čtenáři (a hlavně čtenářky) dirosloví, ať už vědomě nebo ne.
Tohle je hnus, který nemá obdobu.. nejsme my nakonec v Čechách?!
Musím říct, že toho mám akorát dost. Celá léta se snažím, abych přinesl lidem něco, lásku, radost, svobodu, život, a teď mám přihlížet, jak jsou likvidovány bytosti, které to sem přináší v té nejpřirozenější podobě a které mi neskutečně pomohly jak s tímto mým úkolem, tak i se sebou samým, a jak se k tomu jistí jedinci snaží zneužívat i to, co jsem sem přinesl jako největší možnou pomoc?
Tak to tedy ne.. fakt ne. Vždyť v kontaktu s jejich vědomími vznikal i celý druhý díl Mistrovského kurzu, který už přinesl první výsledky, a vznikal přesně podle toho, jak jsem něčím podobným procházel sám, opět v konfrontaci s jejich vědomími, jen jsem látku trochu osekal a uzpůsobil postupy, aby byly platné obecně pro všechny lidi.
No, takže, vzhledem k tomu, že jsou věci, jak jsou, odhodlal jsem se k tomu nejzávažnějšímu kroku, který tu ještě vidím jako jakousi možnost:
Vyzval jsem Zemi, Slunce a veškeré vesmířany a Anděle a Indigová vědomí atd., prostě
všechno v tomto vesmíru, co má také zájem na záchraně naší planety,
k maximální podpoře a ochraně členek Slunečního Trojlístku.
Musel jsem se za ně napřed v tom éteru postavit i sám, což mi napřed nedošlo, že bych vůbec mohl / měl udělat, ale pak, až se tak stalo, najednou výzva začala fungovat a začaly se dít věci..
(I tak je možné, že tento krok budu muset stejně ještě zaplatit, nevím sice jak a čím, ale mně to za to stojí.)
Upozorňuji všechny, kdo to kdy budete číst, přijetí mé výzvy těmi bytostmi znamená, že nejpozději od této chvíle, to jest od momentu, kdy začala fungovat moje výzva, fungují Sluníčka jako dokonalá zrcadla, to jest, cokoliv na ně uděláte, začne se okamžitě dít vám.. a už nikdy jim.
Tím dostanou potřebnou volnost uspořádat si své karmické kolotoče, snad pak už dokáží přijmout i nezbytně nutnou podporu a začít fungovat.. a tentokrát by to dokonce mohlo jít i vědomě.
Vybírejte si tedy své akce velmi pečlivě, pokud už po nějaké akci toužíte, ale pokud možno se jich vyvarujte úplně, vždyť to jediné, co vůbec potřebujete, je se odevzdat.. je to to nejjednodušší, nejsnáze proveditelné, zcela bez rizika, a při prostém čtení spisku Sluneční Trojlístek se to děje úplně samovolně.
Probrala se Královna. Zničehonic jsem byl úplně zalit něčím skvostným, hřejivým a tak něžným, že to asi nedokážu ani popsat. Zřetelně bylo vidět, že ve Štěbetce se něco pohnulo a něco se tím uvolnilo, něco jejího, co sem přináší, a zalilo vše okolo, minimálně tedy všechno, co je s ní a s jejím úkolem jakkoliv spřízněné.
Nějak jsem vytušil, že mi nepřísluší pátrat po tom, co se stalo a co se uvolnilo, nakonec, moje úloha je úplně jiná. Nemám odpověď ani na otázky jako za co takový dar, má-li to souvislost s výzvou, a je-li to známka toho, že Královna začíná fungovat.. nakonec, nám, řadovým pěšákům nepřísluší zkoumat královské dary, naopak, je nutno uznat, že Štěbetce ta trocha milující záhadnosti nesmírně sluší.
Dar jsem uctil tak jak jsem toho byl vůbec schopen, a slíbil jsem si, že Královnu podpořím, jak jen budu moct. To nakonec můžete udělat taky, Královna má odměnu pro všechny.. vždyť kvůli tomu tu je, za tím účelem nám ji dala samotná Země..
Velmi zajímavým způsobem se stabilizovala Vltávka, srší jakýmsi odhodláním.. chce se za sebe postavit i sama, a to především vůči lidem, kterým přiznávala dost velkou moc nad sebou a svým životem. Tady by mohla být souvislost s výzvou, ale také nemusela, nebudeme si zbytečně fandit, stejně to není k ničemu potřeba, stačí mi ta radost, úplně živá, živoucí radost z toho, že se jí – zřejmě – daří.
I Dášeňka teď před sebou vidí jakousi cestičku z toho svého zoufalství.. cestička jí moc nevoní, ale je tu, a stejně už po pár krocích se člověku změní výhled a objeví se další možnosti.. s trochou podpory bude za chvíli zase dobrá.. a podpora, to už docela umím – a Dášeňka vystartovala způsobem, který připomínal vzlet rakety. Pak se mi přišla ukázat, skoro bych řekl předvést.. nádherný, nádherný Člověk.
Zajímalo mě, jestli si z toho něco uvědomila, jestli něco z toho, co její vědomí provádělo, dokázala pustit do své mysli, a odpověď, no, sranda, že si toho občas uvědomí mnohem víc, než jsem kdy (zatím) dokázal já :) Je to prostě Sluníčko.. i na blbou otázku člověk dostane chytrou odpověď.
Korunu tomu všemu ovšem nasadila Perlička. Přibližně jako člověk, který spadl z nějaké veliké výšky a ztratil vědomí, Perlička se probírá z něčeho, co se jí zdá jako zlý sen, a přeopatrně, a tak.. tak nekonečně miloučce se ohledává, jakoby opravdu zjišťovala, jestli je ještě celá. Sebou se zabývá, Perlička.. konečně! Tak tohle bych vám opravdu přál vidět..
Celé je to umocněno tím, že to píšu časně ráno, Perla se evidentně akorát probouzí, a to probouzení je tím pádem vidět na všech rovinách, na které vůbec vidím. Člověk s velikým Č objevuje své ztracené já, a dělá to s láskou a takovou tou užaslou radostí, jako když dítě dostane vymakanou hračku a objevuje její možnosti.
Perliččina radost je velmi hluboká, a pokud jí to jen trochu vydrží, nemůže neuspět. A pak.. pak už to nebude Perla, bude to pravé lidské Sluníčko se vším všudy, a v jejím případě s neomezeným potenciálem osvobodit lidi od otroctví neboli vrátit na planetu lidství. Bingo! Tohle nemá chybu!
Během uplynulých dnů mě tak napadalo podívat se, jak jsou na tom lístky z trojlístku duchařského, což, nebylo nic moc vidět, ale vymyslel jsem, že je do výzvy prostě zahrnu také, a že když to nejde napřímo, udělám to naslepo.
Nějak mi nedošlo, že když jsem se postavil za Sluneční Trojlístek, že jsem vlastně vystoupil ze svého azylu, doslova z karantény, do níž jsem si pro jistotu zalezl po šílených útocích popsaných v Cause Duchosloví, a že nutně budu v neviditelných světech zaměřitelný, potažmo napadnutelný.
Takže, vyzval jsem veškerá spřízněná vědomí k maximální podpoře a ochraně všech Indigových (a podobně zaměřených) dětí, všech Sluníček, všech Trojlístků, tedy i členek Duchařského Trojlístku a především Halinky, které její potenciál závidí a neustále rozdupávají i ostatní členky a ke všemu i její vlastní matka, vlastně obě matky zmíněné v Cause Duchosloví, plus si ještě někoho přizvaly.
A ty se budou velmi divit.. nějakým způsobem se ke mně dostala sebezáchovná myšlenka zahrnout do žádosti o ochranu i sebe, a to teď vidím jako jeden z důvodů, proč to vůbec jsem schopen ještě psát. No, děly se zase věci..
Vleklým zkoumáním situace u dívek z Duchařského Trojlístku jsem zjistil, že – samozřejmě s vyjímkou Halinky – doslova kašlou na svůj společný potenciál, navzájem si mažou med okolo úst, tváří se, jaké nejsou přítelkyně a přitom jedna druhé blokují všechno, na co dosáhnou, aby se ta druhá náhodou neosvobodila a nevymkla se zhoubnému vlivu té druhé, a dělají to i Halince.. no, je to ženská soudržnost v té nejšílenější podobě.
Chudák Halinka.. přitom kolikrát mi už v neviditelných světech pomohla dostat někoho z moci lidských i ne-až-tak-lidských vysavačů.. stačilo oslovit její vědomí, poprosit ji o pomoc a během několika vteřin bylo hotovo. Asi si ji vezmu v neviditelných světech na důkladný pohovor.. stejně se zdá, že na to čeká.. no a už to jede, Halinka online:
„Chtějí mě ujařmit, zavřít, izolovat, i když tomu ony říkají osvobodit od zlých dirů, kteří si neváží matek a plivou po nich jed, a chtějí jakože založit společnost pro vyhánění zlých duchů a komunikaci s duchy všeobecně. Tváří se, že jim jde o blaho, klid, spásu a rozvíjení schopností, ale cítím v tom zrádnou faleš: chtějí se jen zmocnit mých darů a založit si na nich kšeft, i když o mých darech se dozvěděly až od tebe. A hrozí mi blázincem, když se nepřidám, protože si přečetly, že to je jedno z míst, kam se nikdy dostat nesmíte. A že radši mě zabijí, než by mě pustily.“
Očerňováníčko, no pěkně, tedy, ne že bych to nečekal. Mateřství si samozřejmě vážím, a hodně, stejně jako otcovství a stejně jako ostatních projevů života. Nevážím si doživotního držení zmanipulovaných dětí v područí, a zasazuji se proti metodám té manipulace, jak proti těm zjevným – obecně vzato otcovským, tak i proti těm skrytým, které jsou povětšině mateřské.. i když, dnes už je to dost promícháno.
Jed také neplivu.. což ale neznamená, že neříkám, co vím. A o některých takových nepříjemných věcech toho nevím až tak málo, a chápu, že to spousta lidí nechce slyšet ani naředěné, ba ani v náznacích. Jinak v případě těchto matek je dost zjevné, že u mě předpokládají stejné věci, které svým dětem dělají samy, myslí si, že chci jejich dítka ovládnout a mít si je sám pro sebe.
A já zase nevím, proč bych to dělal, když jejich vědomí se mnou spolupracují bez jakéhokoliv problému, na požádání, kdykoliv si vzpomenu, s radostí, a v lásce. To jsou dary, o které bych okamžitě přišel, nejen kdybych se ty slečny snažil ovládnout, ale i při jakémkoliv pokusu o jakékoliv zneužití. A mnoho mých schopností by mi zmizelo také, některé možná i nenávratně. Ostatně, kolik toho asi zmizelo těm matkám, když dělají, co dělají, že?
No ale abych pokračoval, na to se ptám, jestli se to nějak projevuje i fyzicky, a nastala předlouhá odmlka.. dochází mi, že Halinka obdržela zákaz mluvit.. a i zákaz si něco uvědomovat, protože Halinčino vědomí zmizelo, nakouklo sem něco jiného.. sakra, nějaká egregora, hlídací pes vytvořený matkami, s výzvou ať toho okamžitě nechám, nebo bude zle.
Tak si myslím, no, na to ti určitě skočím, strašáku, a strašák sice zmizel, a místo něj je tu jakási bílá, hustá mlha, tak jsem si kousek nasál, jakože copak to asi je, a ta mlha se mě snaží ukolébat a vymazat mi z hlavy jakékoliv vzpomínky na Halinku.. a nejen na ni.. a snaží se mi obsadit celé tělo.. fuj, to je ale hnus.
Paralyzuje mi to i myšlení, musel jsem si dát FO držení, abych přiměl hemisféry ke spolupráci a byl schopen sledovat dění. Bílý hnus se zastavil před srdcem, dál nemohl. Zbytek těla se však.. no, jakoby se roztekl.. v něčem zdánlivě velmi příjemném, co by způsobilo, že už se nikdy nenajdu a do konce života se v tom budu topit, aniž bych byl schopen zjistit, že nežiji svůj život, nedokázal bych nejen dokončit úkol, nedokázal bych si jej ani uvědomit. Atd.
To je mi nějaké vážné.. jednu ruku jsem si nechal na čele a druhou jsem plácl na srdce a vydal rozkaz k vyčištění.. no ne že by mi to z toho těla nějak spěchalo. Tak takhle to má Halinka doma.. no to je absolutně neuvěřitelné – jak to mohla takovou dobu přežít?
Vychází najevo, že matky ji co možná úplně izolovaly od jejího vlastního vědomí, nutí ji žít jejich hnusy, a to co jsem vypsal jakože Halinka online bylo naopak offline, pouhý vzkaz, udržený v éteru silou vůle. Její vědomí se snažily izolované udržet ve své moci, aniž by se jim podařilo přijít na to, kde v tom vědomí jsou ty Halinčiny poklady.
No, já to prozrazovat nebudu.
Píšu to chvilkama v minulém čase, proběhl tu jakýsi magický útok, matky se mě opět pokusily zlikvidovat, čili vložily energii do nějakého hnusu, a ten hnus byl rozsekán a rozmetán nějakými bytostmi, na které jsem vůbec neviděl, přičemž přímo u mě stála Vltávka, o níž se tu ty matky také dočetly, a velmi jim vadilo to, že Vltávka dokáže osvobodit potomky z mateřského zajetí, a také se ji pokusily zlikvidovat.. evidentně ne poprvé, a opět bezúspěšně.
Teď už jsme volní, oba. Musel jsem se v průběhu ataku vzdát veškerých akcí a odevzdat se Zemi, a teď jsem to zopakoval, protože v průběhu vypisování zjišťuji, že jsem nás mohl odevzdat oba, vlastně všechny, všechny, kdo s tím souhlasí. A souhlasí celý Sluneční Trojlístek, který se toho všeho samozřejmě účastní, a celou dobu mě podporuje. Praví, že je nemyslitelné, aby se nepostavily za člověka, který je podporuje a má vlastně stejný cíl. Nu, to je milé.. a tak nějak neocenitelné.. teď jsem vůbec nevěděl, co s tím, tak mě to dojalo.
A souhlasí s tím i Halinka. Ta se znovu objevila, ale úplně jinak než normálně, objevila se jako takový viditelnější duch, a bylo zřetelně vidět, jak je zamotaná do jakýchsi příslibů, naučení a zákazů, prostě zakletá, jak se v tom nemůže pohnout a jak má na srdíčku hadici od mateřského vysavače a jak je vyšťavována a deptána až do zemdlení.
Teď se jí věnuje celý Sluneční Trojlístek, v místech, kam moc nevidím, aha, trochu se stydí, že se nechala používat proti mně (jako kdyby to snad mohla ovlivnit), tak ji uklidňuji, že s ní žádný problém nemám.. no, počítám, že do rána bude v pořádku. Totiž, ten bílý hnus byl rozmetán takovým způsobem, že jej matky už nikdy nebudou mít k dispozici.
To znamená, že vymazávání myšlenek tímto způsobem už nehrozí, a celkově tyto konkrétní mateře přišly o celou polovinu toho, co by eventuálně mohly použít, a to o tu zásadní. Dcerky se zřejmě začnou probouzet., což toto je úplně fantastické! Ještě jsme sice všichni dost rozklepaní, ale takovou vlnu úlevy nelze necítit.
Teď jsou zase čištěny potvůrky, které na mě matky poslaly skryté v té mlze, které měly za úkol znefunkčnit mi druhou čakru a zablokovat veškeré vztažnosti k druhým lidem, protože tím by tyto matky dostaly jistotu, že jejich dcerky se se mnou nedokáží zkontaktovat. Jejich ubíjení jejich dětí totiž nic nesmí stát v cestě, nikdo nesmí dcerkám dávat naději, pomáhat jim to snášet a už vůbec jim nikdo nesmí říkat pravdu.
Matky totiž původně čekaly, že budu správný dospělý a že se s nimi spolčím proti dcerám, že dcery nechám udělat Duchosloví, a že až to bude hotové, ta jedna tam přijde, dcery vyhodí, celé to ovládne a bude si ze sebe dělat duchařskou hvězdu – za tím účelem dokonce matky zablokovaly dcerám duchařské schopnosti, aby v podstatě nezbyla žádná jiná možnost. Jenže to je úplně vedle.
Jednak, komunikace s dcerkami byla velkou školou pro mě, bylo to nachystáno a domluveno už před naším narozením. Učil jsem se o mateřských praktikách, a zároveň jsem se učil komunikovat rovně s vyloženě mladými lidmi, což pro dospělého není žádný med, většina dospělých se tváří v tvář nevinnosti bez toho svého přezírání a despektu neumí vůbec obejít. Pak jim však mladí lidé nikdy nedokáží věřit.
O mladých lidech mluvím záměrně, protože kdybych je bral jako děti, asi bych tu rovnou komunikaci nezvládl.. ani tak to pro mě nebylo nic jednoduchého, jsem tu už nějakou tu desítku let, a s „dětmi“ jsem nikdy komunikovat nepotřeboval, ani dospělácky, natož rovně. Jenže teď je to, jak říkají Plejáďané, jedna z mála možností, jak se bez pohromy dostat přes nadcházející období.. otevřít se Sluníčkům a Indigům a podobným, a nechat se jimi vést.
A za druhé se v této roli nemůžu s nikým spolčovat, už vůbec se nemůžu stavět proti někomu, okamžitě bych přišel o všechno možné. Můžu se postavit za někoho, můžu podpořit něčí postavení a pomoct plnit úlohu, pokud s tím dotyčný souhlasí, a můžu to udělat jen na úrovních, na kterých s tím souhlasí.
Ty mateře to nemají v hlavě v pořádku, pokud si myslí, že budu proti někomu válčit.. dokládají tím jen svou absolutní neznalost nejzákladnějších pravidel neviditelných světů. A v tomto stavu provozují magii, a podle toho to s nimi dopadá.. už dávno jsem si všiml, že jejich touha ubližovat se rovná posedlosti, což, to se jim nakonec splnilo, a něco ve smyslu posedlosti si skutečně přivodily.
Dokonce, abych nějak pomohl dcerkám, snažil jsem se jednu z nich těch potvor zbavit, aspoň na dálku, ale úspěšnost byla mizivá, protože na těch hlavních larvách si ta mateř urputně lpěla, jakože je právě to něco, co ji dělá vyjímečnou a pomáhá jí to být slavnou a známou duchařkou, držet vrch nad dcerami atd.
Jak jsem kdysi hlásil, že si s něčím zahrávala a posléze tomu propadla, to je přesně ono. Ale propadly tomu nakonec obě, akorát, když jsem viděl, že v tom jedou dobrovolně a že na tom trvají, už jsem se o nic nepokoušel, nemám na to právo. Jen jsem je ještě varoval, právě tou větičkou, ale stejně bezúspěšně.. měly z toho jenom dotčenost a zlovůli.
A teď mají utrum.
Za těchto dramatických okolností jsem zjistil, že mezi Sluníčka, která nejsou nikde zapojená nám začíná patřit i Halinka z Duchařského Trojlístku, ačkoliv je původně jeho jádrem. Totiž, magické útoky se totiž po několik dní opakovaly, pokaždé jiným způsobem, s jinými „zbraněmi“, a vyšlo najevo, že Halinčino okolí se z ní snažilo za každou cenu udělat padlého Anděla.
Mám teď povinnost upozornit na příslušných místech, tedy i zde, že byla přijata striktní a velmi účinná opatření k její maximální podpoře a ochraně, a že si krutě naběhne každý, kdo by jí chtěl zkřivit i ten proslulý vlásek na hlavě.
Halinka je velikým darem Zemi a lidstvu vůbec, některé její schopnosti jsem popisoval i zde, a každý si mohl spočítat, že takový člověk nezůstane bez podpory a příslušné ochrany. Bohužel se tak nestalo, našli se „lidé“, kteří zneužívali svého, potažmo jejího postavení a vědomě jí ubližovali, přestože se jim dostalo mnoha varování.
Píšu to v minulém čase, protože už Halince dále ubližovat nemůžou, nicméně některé z nich to pořád ještě zkouší a nechápou, proč jim to nejde. Halinka je volná! Může si dělat, cokoliv chce. Takže, jim popřejeme, aby ve vlastním zájmu použily aspoň trochu rozumu, a Halinka..
.. Halinka byla s konečnou platností zbavena zátěže před zrozením předsevzaté účasti v Duchařském Trojlístku, který tímto končí, aniž splnil svou úlohu. Já sám jsem jim před pár lety ohlásil, co a jak, předal jsem jim veškeré nutné informace, tedy jsem splnil svou úlohu, přes hrůzné chování jejich matek.
Jak starší sestra, tak Terunka, což je brutální výchovou zmasakrované Indigové dítě, nepodpořily Halinku ani v nejmenším, kromě podrazů neudělaly v rámci společného úkolu vůbec nic, naopak, snažily se Halinku zneužívat stejně jako jejich matky, které to celé spískaly a připravily tak sobě, a bohužel i těm dvěma, které se nechaly proti Halince postavit, strašnou karmickou zátěž.
Toto je vyjádření Plejáďanů, sám o tom nic bližšího nevím, krom toho, že Indiga jsou děti s vysokým potenciálem vědomí, a to vědomí poskytují právě Plejáďané, modří vesmířani. Zdá se, že tuto akci vymohli s ohledem na rostoucí zvůli matek a jedné Terunčiné „kamarádky“, aby Terunku uchránili nejhoršího. Tak snad se to povede.. ale nevím, co to „povede“ bude všechno znamenat.
Další jejich vyjádření se týká Halinky, která měla dobrou vůli a nebylo jí umožněno tu vůli uplatnit, naopak bylo znásilněno její vědomí a zneužíváno k podlým účelům. Ani o tom nevím nic moc bližšího, až na těch pár použití proti mně, vím jen dodatek, že Halince bude umožněno splnit svůj cíl jinak, s jinými lidmi a v trochu jiných okolnostech.. to umožněno ale také nevím, co znamená.
..v každém případě, Halinku bych rád vyzval, ať se vědomě připojí ke Slunečnímu Trojlístku, srdcem svým k srdcím jejich., což, v neviditelných světech je to již hotové, jen si to uvědomit, aby mohla potřebnou podporu čerpat vědomě. Stejně je to jejich sestra.. i ony ji vnímají jako nádhernou, hřejivou, a milováníhodnou bytost, úplně stejně, jako je – každou z nich – v éteru vnímám já.
Ukončení Duchařského Trojlístku není nezbytně definitivní, dívky se můžou rozhodnout tu ideu oživit, osvobodit se z mateřských spárů a zrealizovat, a v takovém případě dostanou veškerou možnou pomoc, kterou dostat lze.
Nu, bylo mi zjistit, čemu že se to Vltávka vzepřela a co že to rozmetala na kusy, teď už na hadry, a bylo mi to zjistit při plném vědomí. Matky se jí pokusily otrávit ženství, především vztah s její vlastní matkou a i s matkami náhradními, a to stejným způsobem jako kdysi webmasterovi, což nás staví před otázku, jestli je vůbec možné, že nepoznají základní rozdíly mezi mužem a ženou?
Samozřejmě, nedotkly se Vltávky ani z jedné desetiny.. totiž, jí samotné vůbec, jen některých žen v jejím okolí, a ty se to Vltávce pokusily nějak vnutit, a dost si naběhly. Něco podobného totiž na Vltávku zkoušívá i její matka, pochopitelně ne tak, jako tyto zpustlé fúrie, dělá to spíš jako očkování, aby ji pak něco takového nezkosilo. Matka dobrá.. úžasná.. ví, co a jak.. jen víc takových.
No a co se týká těch rozdílů mezi muži a ženami, nefungovalo to matkám i proto, že Vltávka si je jistá sebou jako ženou (taky aby ne, že?), a na to ty proklínající mateře, skutečné strigy nemají jak dosáhnout, potřebovaly by k ní klíče, a to by musely být úplně jinými bytostmi, aby Vltávčiny klíče byť i jen zahlédly.
I tak je Vltávka raněná.. myslím, že jejího čisťounkatého vědomí se velmi dotýká samotné zjištění, čeho všeho jsou ženy schopné, dotklo se jí to až nesnesitelně, teď přichází o iluze, což ji rozčiluje a provokuje, sice ne zbytečně: Vltávka se tím sbírá se ke svému úkolu, jehož plněním se zřejmě bude uzdravovat, ale přeci jen je tento způsob probuzení dost brutální. Je to hnus.. v každém případě, mé vědomí a veškerá možná podpora je jí zcela k dispozici.. neustále.
A teď, proč patlám na web takové hnusy? Patlám to sem proto, že právě před chviličkou jsem obdržel vyrozumění, že to vše, co jsem si ze sebe vypsal bych měl také zveřejnit, bez cenzury a větších úprav tak, jak je to vypsáno, protože je to vypsáno přesně tak, jak jsem na to přicházel, je to velmi poučné, a pro další život mnohých člobrdů zřejmě nezbytné.
Argument jsem dostal takový, že všichni lidé by měli počítat s tím, že probouzení schopností, kterými disponují.. no, disponovaly tyto mateře, čeká mnoho a mnoho lidí, z nichž skoro nikdo s nimi neumí zacházet, a magické útoky pak budou nějakou dobu na denním pořádku, a nikde přitom není k dostání srozumitelný a konstruktivní návod, co s tím.
Zároveň, všichni lidé svou neznalostí umožňují ostatním posílat na ně vražedné kletby, doslova se od těchto násilníků nechávají zabalit a odeslat do otroctví vesmírných ras, které lidstvu laskavě přenechaly zbraně. Proto a jen proto mi bylo umožněno sledovat, jak dokonale funguje výzva k podpoře našich Sluníček.. jsou tu bytosti, které se za nás umí postavit, jen se jim to musí nějak umožnit, a na mě bylo zjistit jak, abych to mohl dát vědět ostatním.
Jak vidno, brutální pokus o čistku dopadl tak, jako to jinak běžně chodí v přírodě: všechno, co bují nesprávným směrem, se nakonec zahubí samo a žádná lidská zvůle to nemůže změnit. Rozdíl mezi lidmi a přírodou je ten, že příroda je odevzdaná sama o sobě, odevzdaná vyššímu účelu, který zatím bohužel zahrnuje i bolestné zkušenosti z toho, jak se lidstvo učí zacházet se svou svobodou.
Odevzdání sice neznamená nutně přežití, aspoň vzhledem k tomu, jak v našich rukou dopadá příroda, neznamená ani stoprocentní uchránění od otroctví, jelikož na otroctví jsme si založili „civilizaci“, znamená to však, že vám nikdo neuloupí duši a nepoužije vaše tělo bez jejího vědomí, jako se to již mnohým lidem stalo.
I odevzdání však může uchránit od otroctví a zabezpečit přežití, a to v závislosti na tom, nakolik lpíte na této civilizaci a jejích hodnotách, což toto má v rukou každý sám. Jako nástroj osvobození je tu krom mnoha duchovních škol nejrůznějších autorů i náš Mistrovský kurz. To znamená, že bezmocní nejste, a pro svou ochranu můžete něco podnikat. To teprve může vyprovokovat pomoc (ve smyslu pomoc, ne ve smyslu udělat za vás).
A z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že pomoc se vždycky najde.. vždycky. A v tuto chvíli sem připojuji i svůj způsob, vytvořený ve spolupráci s neviditelnými bytostmi, a i se Zemí, Sluncem i Stvořitelem, jejichž vedení jsem se odevzdal a kteří mě těmito věcmi provedli.
Samotný způsob, jak se nežádoucím neviditelným vlivům ubránit, je již několikrát osvědčený a nyní potvrzený:
Nedělat žádnou akci a neprodleně se odevzdat Zemi, s veškerou Láskou a Úctou, jíž jste v tu chvíli schopni.
To vám umožní stát se zrcadlem, i když nemáte potřebné magické vzdělání, sílu a dovednosti, a většina jakýchkoliv útoků se od vás prostě odrazí. Jediné, co vás ještě i pak může zasáhnout je to, co potřebujete vyřešit, a i takové záležitosti pak dostanete ve snesitelné míře, a zbavíte se jich zcela jednoduše, čistě jen v závislosti na své ochotě se učit a růst, což je přístup, který i ty nejhorší kletby může proměnit v požehnání, ve skutečný impuls k duchovnímu růstu.
Duchovní růst pak doporučuji neodkládat, naopak, nechte se oslovit nějakou cestou a začněte v klidu pracovat, tím tlak kletby poleví a tím budete moct k tomu, co potřebujete vyřešit. Duchovních cest jsou stovky, i na dirosloví jsou k duchovnímu růstu všechny potřebné postupy, troufám si říct, že jsou tu ty nejjednodušší, což ale neznamená, že nutně budou fungovat každému. Vyberte si prostě svou a vybírejte srdcem, nemůžete minout :)
Věci výrazně napomůže, když se všeobecně postavíte za Sluneční Trojlístek, za Zemi, Slunce a vše, co má zájem na zachování Zahrady Země, Živoucí knihovny tohoto vesmíru, protože to těmto bytostem umožní postavit se všeobecně za vás, a plnit tak úkol, který si předsevzaly. Bez vaší vůle, vlastně bez svolení však mohou jen trpně přihlížet.
Můžu zodpovědně říct, že akt odevzdání i akt postavení se za Modrou planetu rozhodně stojí za to.. odměnou vám bude nejen nefyzická podpora, kamkoliv se vrtnete, ale i nekonečná sounáležitost s Životem, Pravdou a Láskou, z níž je vytvořen náš vesmír, Jednota s veškerým Bytím. Tam začíná vzájemnost, kterou jsem až donedávna nikde mezi lidmi nezažil, a pro kterou náš jazyk snad nemá ani slova.
A samozřejmě, nejlepší ochranou je stát se lidským Sluníčkem.. podstoupit celý proces v nepřetržitém kontaktu s vědomím Královny a jejích Princezen. To jsou ty bytosti, milovaná Sluníčka, která začínají tam, kam já jsem se taktak dohrabal, a kterým já sám tímto (krom všeho, co jsem se tu naučil a vypsal) předávám také slovo, se vším všudy.
Odevzdat se těmto vědomím je nejdokonalejší způsob, jak se člověk může naučit milovat sebe tím nejčistším způsobem, vlastně od nich odkoukáte jejich přístup k sobě a začnete tak k sobě přistupovat i sami. A to je právě to, co vám zaručí takovou změnu osobního magnetismu, že budete přitahovat jen opravdu milující lidi.. a nejen lidi :)
Cesta »»
© dirosloví.cz | Průvodce diroslovím | Mapa stránek | Ke stažení | Meta info